seru na drogy

seru na drogy
protože jsou pro polobohy
seru na drogy
utíkaj a nemaj nohy

co děláš? proč šeptáš? mono?
na co se mě ještě zeptáš? je to ono? stereo?

máš nebo nemáš?
a dáš nebo nedáš?

seru na drogy
protože jsou pro polobohy
seru na drogy
když kurva nejsou dobrý

odcházíš z pokoje

odcházíš z pokoje žádný zbytečný kecy bereš si věci oblečení co tvoje je
i to co tvoje není bereš mi povlečení pošlu tě na léčení ty píčo

už nešukám

už nešukám
je koho není proč
mohl bych mít kluka i holku
trojku i dvojku
v rock café je slet muzikantů a kamarádů muzikantů
kamarádek muzikantů a muzikantek
několik pravých leseb a falešných buzerantů
falešných leseb a pravých buzerantů
stejně se zabiju dřív než mě zabije některá z vražedných hrozeb
připadám si jak plešatá zpěvačka při recidivě rakoviny
mající život zaražený jak hřebík
hluboko v noze

a <-> ž

až propiju se mládím
až prožiju své mládí
zeptám se magdy máří
zda dožiju se stáří

mononoke shu II

z těch her co hrajeme jde strach
mezi námi noc mezi námi den
kdo z nás dvou je vrah kdo jen esencí do sna?
shu pověz - jak se tohle všechno vlastně pozná

mononoke shu III /nechci zabít anděla/

bylo to divný období
spíš divnodobí smrti než divnodobí života
každá zpráva od ní začínala slovem nechci

nechtěla odejít - přesto odešla
nechtěla se ztratit přesto se ztratila
nechtěla se vrátit přesto se vrátila
nechtěla mě najít a přesto mě našla

nechtěla se najít protože se nikdy nehledala
když měla náladu vyšňupala lajnu dlouhou jak berlínská zeď
když měla náladu chtěla žít na život a na smrt tady a teď

nechci se bavit o lásce
nechci se bavit
nechci hrát náhradu za někoho koho jsi nesbalil
nebo neumíš sbalit

dlouze umírala přesto žila dál
imaginovala virtuální obrazce a toužila po lásce ze stavebnic lega
hypericum perforatum jí uvěznilo v usměvavé masce vlastního ega

nechci se nechat trávit a otrávit
nechci se trápit
nechci abys mi lhal
nechci abys mi psal abys existoval

bál jsem se vejít do jejího holobytu a ona hned psala mi
že bydlí v protiatonovém krytu
a že si prý píšu život jak iňarritu

chtěl jsem jí koupit pivo ona nepila
chtěl jsem jí změnit život - nechtěla
chtěl jsem jí nechat být - chvíli nebyla
jenže jak chceš vole zabít anděla?

luno

pro trochu rozruchu na pražské scéně
nazvracím emě brabcové do rozcuchu
ze mě vyplaví se sémě - skončí jí na uchu
ze které země luno je já fakt nemám potuchu

4:16

je leden
je den
je noc
je moc hodin na to jít spát
příliš málo na to do nového roku vstát
jednoduše vzato - stojí to ještě vůbec po těch letech za to?

ptákodračí prostor 

lori okapi zrušila virtuální světy
všechny ty internety
a přitom tušila
že jí její přátelé nebudou scházet
vždyť nemá přátelé 

žije pro mžitky před očima
má kruhy pod očima
zná zbytky okamžiků
co zmizí v okamžiku
jak kapky na těle

táhne jí na nebe
má chlupatý dásně
ptáka před pusou
co má piercing na křídlech
a umí létat rychlostí zvuku 

v jejím obýváku
je krásně
v jejím obýváku
je prostor ptákodraků
i bez facebooku 

tabula rasa 

tisíc jehel tísně se zabodlo do mé sevřené pěsti
to bál jsem se vlastního neštěstí
co pokaždé zamrzí více než cizí
a trvá déle než ty jizvy zmizí

bojím se nezkusit  zkusit se podusit
například bojím se tisíc jehel spolykat
nenaříkat nic přitom neříkat
bojím se zvykat si nezvykat
ten strach z nostalgických krabic
ve kterých mám schovaná svá bývalá já
tvrdící že mám v životě navíc
mě pokouší a je vůbec nejhorší

doufám že celá má minulost byla jen hra
a pokud krabice zahodím
že se zas znovu narodím
z čerstvého masa a budu tabula rasa

první zákazník 

lekl jsem se
když můj první zákazník stáhl své okénko
klekl jsem si
když můj první zákazník spustil své hovénko

léto deset 

pokryl jsem exkrementy podobiznu senty
snesl jí výkaly na víčka
tak jako slepička vajíčka
po okrajích jsem portrét srovnal
a nechal odkapávat
všechna hovna

vajgl v kolejišti

sbírám protézy cigaret a stavím z nich nový světy
vážky poletují smíchovským nádražím
srážky letního bezčasí na můj ksicht naráží
to máme dneska předčasí asi shrnu svou pokožku a postavím se
tam někam do rožku

stojím tak dospělý tisknu se ke zdi
pozoruju vlaky jak kolem mě jezdí
konečně našel jsem co tady hledám
a to co našel jsem už nikomu nedám

stojím v dešti na smíchovské budapešti
poslouchám taky jak sirény piští
konečně našel jsem co tady hledám
a to co našel jsem už nikomu nedám

vajgl v kolejišti

magie II

noční praha nikdy nebyla tak pražská a noční jako včera
celý den dnes nemohu dospat do večera
a přeji si přeji
aby dnes i zítra bylo včera

magie III

magie se tváří černě
exuje gin nutí mě k sexu
je plna kovu a toxických látek
je ráno sobota a augustin pátek

augustin pátek XIV /mišuge duhová/

a bude něco zítra když bude něco dnes?
zeptala se augustina než nechala se svést
než nechala se vést noční boleslaví
byla mladá a au dneska vole slaví

mišuge duhová v hadrech po babičce
mišuge duhová s motýlky na kličce
má pana klička jak klíče kolem krku
a au je v píče když myš dělá vrků

v okamžiku kdy každá končí pít
ona teprve začíná žít a lít
k ránu už sere na svěrače - od toho má stěrače
totiž augustina sběrače

ten zatím tupě po účku zírá v tlupě
krůček po krůčku hledá dominanci ve svý grupě
žižkovskej johnny depp je na výletě za černíkem
má černý oči jak kdyby byl pandou pirátem nebo aspoň kominíkem

s bandou - kouzelníkem černíkem a kormidelníkem petrem pláteníkem
se baví - ale augustin chce jako každej vyhrát duhovej balík
nejradši by mišuge vysvlík - do její duhy se navlík
ohryzal jí kozičky do dlaní a k tomu půjčil si je domů na hraní před spaním

v disharmonii schwarzprioru
předkožkou pohybuje
jako vždycky mechanicky
nahoru a dolů

mišuge duhová má mokrý vlasy - asi od zvratků
augustin pátků by rád olízl mišuge poblitou patku
aby zjistil co pila k večeři na co ji pozve k snídani
ale radši si šel na hajzl vyhonit protože dost bylo čekání

na bílé dlaždičky stříká své děti
ty bílé dlaždičky jdou jim k pleti
au setře je toaletním papírem na znamení konce lovu
ale za chvíli už si honí znovu a znovu

v disharmonii schwarzprioru
předkožkou pohybuje
jako vždycky mechanicky
nahoru a dolů

mišuge dráždí ho líbá se s každým
mišuge vraždí ho vraždí a vraždí
a au by ji chtěl líbat na víčka
aby byla jeho duhová kulička

co půllitry převrací
pak do nich nazvrací
a z bible co ukradla na blešáku 
aby si udělala filtry

na cestě z E47 {bonus text}

na cestě do nikam chlastám už šestnáct dní v kuse
a každou noc polykám zvratky svý v puse
kam s tím mám zajít?
a čím to zapít?
mám se snad zabít?

sbalil jsem zednářku na svou zeď nářku
zabil jsem přetvářku vydávajíc se za sebe
tu lhářku pravdu jsem svým ptákem bičoval
a šukal s tebou - jinou však miloval

šu měl bych se asi najít nebo definitivně ztratit
anebo bych mohl úplně na začátek všeho všechno vrátit
nejprve však musím svůj dnešní účet splatit
nechávám na baru na litr dýško i když do konce tejdne s prachama asi nevyjdu
jedno vím ale zcela jistě - do E47 už nikdy nepřijdu

podzim {bonus text}

sedávaly na lavičkách po celou zimu
ty páry cihliček v rukavičkách
místo aby na jaře když city kvetou
sedávaly na lavičkách

sedávali na lavičkách po celé léto
zoufalí zedníci bez rukavic
dávali loňskému mrazu za vinu
že už dnes nemají nic

po mírném časovém skoku
je podzim budoucího roku
zedníci si proměnili cihly
ani netušíte kolikrát to za ten rok stihli

záříjen {bonus text}

ach bože dej mi znamení
jsem zvědav zda cestu do pekla
budeš dál dláždit mi kamením
a zvát nechávat plát pohádkové plameny
budeš dál nutit mne dělat si zářezy na pravém rameni
i zápěstí

ach bože dej mi znamení
zda tohle je cesta ke štěstí 
ke spasení

a že chceš mě trestat
že si nevzpomínám
kolika dal jsem kurvám?

to měl jsi mi raději ptáka urvat!
což by byla jediná záruka
že bych u vedlejší brány zaťukal

dnes neměl bych pachuť zrady 
a ty neptal ses mě teď a tady
zda pamatuju si každou kterou jsem za říjen ošukal

v pět ráno je čas {bonus text}

nic se neděje
zkoušíš možnosti manželství se sociální sítí
naděje
dochází ti fet taky winstonovo pití

zkoušíš navázat kontakty
koušeš si ret
chceš viry chytit
zkoušíš něco cítit

tvá hraná strana je předem daná
ta správná strana je samohana
samohraná
samohana

jsi zamilovaná
jako nikdy předtím
jsi zavirovaná
a já to z tebe cítím

odcházíš do vagónu
abys přestala se klepat
abys přišla o vagínu
u žižkovskýho johnnyho deppa

topíš se v nanuku
topíš se v toku dat
chlapům jdeš na ruku
a máš to ráda

ujíždíš na drogách
o důvod víc se bát
chlapům jdeš po nohách
když kryješ si záda

obcházíš dál národní
step by step
semenem tě zavodní
jen žižkovský džoník depp

co nechává si do huby močit
chce abys mu umožnila cítit se líp
tak nechává si zavázat oči
chce aby deepthroating byl opravdu deep

platí ti že mu do huby prdíš
platí ti za to jak smrdíš
ty mu hříchy odpouštíš
ventily pomalu upouštíš

když pán má hubu od hoven
posnídá kaviár
když sní svůj hnědý sen
ty plaveš jak gaviál

zobákem narážíš do sraček kolem
on prstama proráží ti kundu pod stolem
objednává další rundu abys byla pod stolem
tam kde máš kundu a svou poblitou bundu

zobákem narážíš do sraček kolem
on prstama proráží ti kundu pod stolem
je jako golem a z tebe to jde horem i dolem
vole!

johnny se snaží
ptáka vráží
hluboko do hloubky
daleko za zoubky

ty se snažíš
on je v ráži
ty se dávíš
on naráží

otevřel ti otvory
mezi žebry pokory
součást jeho povahy
je přežrat se odvahy

bez možnosti opravy
nedočkáš se popravy
všechny ty tvé otravy
jsou součást jeho potravy

omlouváš sebe sama že nejsi sama nahá
že se v pátek podobně svléká celá praha
omlouváš sebe sama že za to že je ti k zblití
nemůže samohana ale to vyjebaný pití

jsi dáma
jsi pam sc na poušti
jsi sama
a vanu napouštíš

už jenom hodit fén
už jenom vylézt ven
ze záchodu ve vagónu
a dostat se nějak domů

v pět ráno máš v domě zhasnuto
v hlavě prázdno
v pět ráno
slova váznou

naděje však jak louče svítí
poučena z předchozích nezdarů
sejdeš se s johnnym příště zas na baru
a on objedná ti něco k pití - je čas!

příběh přiběh

/ weblog